Václav Drbola se narodil 16. října 1912 v jihomoravské vesnici Starovičky poblíž Hustopečí jako nejstarší ze sedmi dětí Růženy a Václava Drbolových. Početná rodina neměla finančních prostředků nazbyt, Václav ale přesto vystudoval reálné gymnázium v blízkých Hustopečích.

V kostele ve Starovičkách ministroval a podobně jako Jana Bulu i Václava ovlivnil v cestě za kněžstvím zdejší farář Cyril Vala. Václav odmaturoval v roce 1933 a následně zahájil teologické studium a duchovní formaci v kněžském alumnátu v Brně. Vysvěcen byl v katedrále sv. Petra a Pavla brněnským diecézním biskupem Josefem Kupkou na svátek sv. Cyrila a Metoděje – 5. července 1938.

Navzdory přibližující se hrozbě nacistického Německa oslavil Václav Drbola svou primiční mši 10. července 1938 v rodných Starovičkách. Následně byl poslán do Slavkova u Brna jako pomocný duchovní. Se začátkem druhé světové války byl přeložen do vesnice Čučice a v roce 1943 se stal opět kooperátorem, tentokrát v Bučovicích, kde sloužil dalších 7 let.

V únoru 1950 byl Václav Drbola přeložen do Babic v Českomoravské vrchovině, kde jako správce farnosti nahradil faráře Arnošta Poláčka. Ten byl předtím zatčen za údajnou protistátní činnost. Kromě povinností spojených s kněžskou službou, vyučoval Václav náboženství, vedl farní hospodářství a začal s opravou kostelních varhan. Dopisoval si s některými lidmi z Bučovic a pochopitelně se seznamoval i se svými novými farníky. Mezi jeho přátele se pak zařadili zejména ti, kteří veřejně nesouhlasili s nastupující komunistickou totalitou.

I Václav Drbola se podobně jako jan Bula v roce 1951 setkal s Ladislavem Malým, který mu rovněž vyprávěl příběh o arcibiskupovi Josefu Beranovi a jeho fiktivním přání absolvovat svátost smíření. Stejně jako Jan Bula, tak i Václav Drbola přislíbil, že se za arcibiskupem Beranem vydá. Zatčen příslušníky StB byl 17. června 1951, důvody pro jeho obvinění se hledaly až ve vězení. 2. července pak ozbrojená skupina pod vedením Malého spáchala trojnásobnou vraždu komunistických funkcionářů v babické škole. Událost se odehrála dva týdny po Drbolově zadržení, přesto byl kněz dosazen do soudního procesu jako jeden z údajných strůjců tragické přestřelky.

Zinscenovaný soudní proces byl zahájen 12. července, jen 10 dní po vražedných útocích. Václav Drbola byl na konci procesu odsouzen k trestu smrti pro zločiny velezrady a návodu k vraždě. Jeho odvolání bylo Nejvyšším soudem v Praze zamítnuto a ráno 3. srpna 1951 byla na dvoře jihlavské věznice provedena poprava oběšením.

Už v roce 1951, tedy bezprostředně po smrti Václava Drboly, se odsouzených kněží zastala část českého vysílání stanice Radio Vaticana. V komunistickém Československu se ale zpráva dostala jen k malému počtu lidí a znovu se o obětech procesů 50. let začalo hovořit až v roce 1968. Pozvolná rehabilitace jména a osudu Václava Drboly přišla až po roce 1989. Nejprve bylo zrušeno jeho odsouzení pro zločin velezrady, v roce 1997 bylo zastaveno také trestní stíhání pro “navádění k vraždě”. V 90. letech a na počátku tisíciletí byly v Jihlavě, ve Starovičkách, v Třebíči a v Bučovicích umístěny pamětní desky věnované Václavu Drbolovi a jeho památce.

Pamětní deska na farní budově v Bučovicích byla odhalena a požehnána 2. září 2011 – v den, kdy tehdejší brněnský biskup Vojtěch Cikrle zahájil diecézní část beatifikačního řízení Václava Drboly.

Papež Lev XIV. formálně potvrdil záměr blahořečení Jana Buly a Václava Drboly. Církev tak oběma mužům přiznává zásluhy a ctnosti spojené s mučednickou smrtí.

Při slavnosti blahořečení na brněnském výstavišti se Jan Bula a Václav Drbola stanou blahoslavenými. Jde o mimořádný moment v moderních dějinách české církve.